Vypálili mu dopingový cejch. Přesto Štěrba veze z OH bronz

Luděk Mádl Luděk Mádl
9. 8. 2012 12:30
Aby Jan Štěrba mohl získat olympijskou medaili, musel nejdřív uspět u soudu
Olympijskou medaili si Jan štěrba musel vybojovat i vysoudit
Olympijskou medaili si Jan štěrba musel vybojovat i vysoudit

Londýn - Na kalendáři visel lístek s nápisem 17. května a kajakář Jan Štěrba odevzdal na závodech v Poznani dopingovým komisařům vzorek své moči.

Krátce nato odstartovalo soudní drama jak od Johna Grishama, plné ostrých slov, dějových zvratů a emocí - ale i naděje, které se hlavní hrdina příběhu odmítal vzdát.

Na konci celé story pak cinkla bronzová medaile z OH 2012, kterou si dnes Štěrba jako člen posádky českého čtyřkajaku pověsil na krk. Jen necelé dva měsíce od chvíle, kdy mu začalo peklo na zemi.

Molekula podobná amfetaminu

Betamethylphenylethylamin. Tak se jmenuje látka, kterou Štěrbovi v moči našli.

Disciplinární komise kanoistické federace pravila, že český závodník porušil pravidla a napařila mu distanc na půl roku. V tu chvíli byla olympiáda v háji...

"Vždyť ta látka vůbec není na seznamu zakázaných. Navíc jsem ten potravinový doplněk, v němž byla obsažená, před závodem uvedl na seznam toho, co jsem požil," hájil se Štěrba.

"Jenže její molekula je velmi blízká zakázanému amfetaminu," reagovali experti na doping.

Šalamounské rozhodnutí pustilo Štěrbu na Hry

A začala velká právnická bitva. Arbitrážní komise Mezinárodní kanoistické federace (ICF) v odvolacím řízení úplně změnila verdikt disciplinárky a Štěrbovi činnost uvolnila.

Jenže vedení ICF se odvolalo proti rozhodnutí vlastního orgánu až k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) v Lausanne. "A tam se k tomu postavili šalamounsky. Konstatovali, že se závodník provinil, ale dali mu ten nejnižší trest, tedy napomenutí," vysvětluje Jan Chlumský, šéf exekutivy Antidopingového výboru ČR.

"CAS přihlédl ke všem polehčujícím okolnostem. Základem samozřejmě bylo, že závodník přiznal, že tu látku požil. Pak se mohly do detailu začít řešit právě polehčující okolnosti případu," vysvětluje Chlumský. "Jiné to bylo třeba s plavcem Rubáčkem, který řekl, že neví, odkud se v něm zakázaná látka vzala - a to se pak s tím těžko dalo něco dalšího dělat."

Ale zpět k Janu Štěrbovi: 25. července skončila jeho dvouměsíční válka o start na Hrách. Klíčovým pro něj byl verdikt: na OH 2012 smí startovat.

Davídek z lodi vypadl, otec běsnil

Celou věc komplikoval fakt, že součástí Štěrbova trestu byl i zákaz připravovat se po dobu zastavení činnosti v klubu natož s reprezentací. Její trenér, dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, ho ale po verdiktu arbitráže v Lausanne uvítal zpátky v posádce s otevřenou náručí.

Úplně jinak to vnímal Pavel Davídek, který za Štěrbu do té doby v posádce zaskakoval. A jeho otec pak vydával otevřená tisková prohlášení, v nichž Štěrbův návrat do posádky na úkor jeho syna napadal.

"Doufal jsem, že se to vyřeší mezi námi, a ne v médiích," pokrčil rameny Štěrba.

Zvláštní startovní číslo 250

Dozvuky celého případu byly čitelné i přímo v průběhu olympijských her. "Označkovali si mě tady," poznamenal Štěrba, když vyfasoval číslo 250, které považuje za jakýsi cejch. Olympijských závodů se totiž účastní jen 248 kanoistů...

Na konci celého příběhu je bronzové šplouchnutí v olympijském kanálu. Posádka Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba kvůli popisované kauze věru neměla v přípravě příliš klidu.

Ale její zadák nakonec svůj velký boj vyhrál. U zeleného stolu i na palubě vratkého kajaku.

 

Právě se děje

Další zprávy